Notace

Účelem notace je zachytit hudbu písmem. Pro skladatele hudby je notace stejným nástrojem jako pro spisovatele abeceda. Písmena i noty zaznamenávají myšlenku. To je třeba si uvědomit v momentě, kdy mnohá líná mysl odpovídá: "já se noty učit nepotřebuju, k čemu mi to bude? Podívej na některý zpěváky, kam to dotáhli a noty neumí".
To je jednoduchá cesta, jak omluvit svoji lenost. Na rozdíl od notace, číst a psát vás ve škole naučí i proti Vaší vůli. Je to jen na Vás, jestli se spokojíte s tím, co odposloucháte, nebo vás někdo naučí. Pro kytaristy existuje i alternativní způsob záznamu muziky, tabulatura. O alternativních typech záznamu harmonií se dozvíte v sekci "akordy".

Pro začátečníky jsem připravil systematický úvod, který ma za cíl uvést vás do problematiky. Nota musí zachytit výšku tónu a čas, tedy jak dlouho má tón znít (popř. jak dlouho máte být zticha). Výuka obsahuje vždy ke každému tématu několik praktických příkladů k procvičení.

Srovnání notopisu a tabulatur

Notopis

Je přehledný, jednoduchý a je možno vyčíst i mnoho údajů interpretačních (dynamika, výraz, fráze..). Další výhodou je, že pokud znáte noty, můžete si přehrávat i skladby a melodie určené jiným nástrojům. Specifikum pro hru na kytaru jsou prstoklady. Nota sama o sobě na rozdíl od jiných nástrojů neurčuje fixně, kterou strunu na jakém pražci zahrát. Každý tón je možné zahrát ve více polohách. Proto u skladeb určených kytaře někdy autoři naznačují pomocí symbolů, jaký prstoklad zvolit. Ovšem prstoklad, který zvolil autor, Vám nemusí vyhovovat z různých důvodů a pak Vás čeká úkol nelehký - vymyslet prstoklady sami.

Tabulatura

Začátky tabulatur jsou někde ve středověku, kdy tento zápis začali používat loutnisté. Je výhodou, že autor věděl, že budete interpretovat jeho skladbu, co se týče prstokladů, přesně tak, jak zamýšlel. Také proto využívají tento záznam loutnisté dodnes. Dlužno ovšem podotknout, že v jejich případě nemá tabulatura funkci náhrady notopisu. Jde spíše o snahu dobové interpretace. V současné době bývá využívána i pro kytarový zápis. Zejména v pop music, kde je snaha umožnit přehrávání skladeb i hudebním analfabetům, kteří notaci neovládají. Další výhodou je, že nemusíte pracně vymýšlet prstoklady. A teď rub mince, jste plně v rukách toho, kdo ten zápis provedl. Pokud měl, řekněme, delší ohebnější prsty, tak tu skladbu třeba vůbec nezahrajete. Rovněž není partný melodický reliéf skladby, takže je mnohem obtížnější vystihnout výraz, dynamiku... Někteří nakladatelé volí kompromis a skladba je zapsaná v notách i tabulaturách. Takový zápis není na škodu, ovšem skladba, která se vešla na list A4, se stěží vejde na dvojnásobný formát. Více se tento zápis používá pro elektrofonickou kytaru, kde zápis obsahuje i specifické značky pro techniky typu "vytahování struny".

Resume

Jednoznačně doporučuji naučit se číst noty. Pokud budete hledat záchranu v tabulaturách, budete na nich plně závislí. Asi jako kdybyste se nechtěli učit číst a psát a hledali spásu v diktafonu.